Jedna z nejtradičnějších a nejobvyklejších metod skupinové diskuze. Klíčovým principem je rovnost diskutujících (symbolicky zakotvená v kruhu). Té by mělo být dosaženo jak uspořádáním diskutujících, tak rovnovážným vedením diskuze zkušeným moderátorem nebo facilitátorem.
Jak z názvu vyplývá, jde o diskuzi „u stolu“ tedy v omezeném počtu účastníků, kteří byli vybráni organizátorem setkání. Diskutující obvykle reprezentují různé názorové skupiny, které k projednávanému tématu mají bližší vztah. Moderátor diskuze dbá na to, aby každý z hlasů, názorů měl stejný prostor. Primárním cílem kulatého stolu je nechat zaznít rozdílné názory, rozdílné úhly pohledu na dané téma. Kulatý stůl ale může sloužit i k tomu najít ve spektru názorů východisko, řešení, případně plán pro akci.
Metoda slouží k rovnoměrnému, demokratickému prezentování různých názorových/expertních pohledů na diskutované/řešené téma s cílem zmapovat danou problematiku, případně dospět k dohodě o možných řešeních problémů, respektive krocích, které by měly následovat po konání kulatého stolu.
Experti, názorové skupiny, cílové skupiny řešeného problému, reprezentanti určitého názorového proudu, reprezentanti zájmových skupin
Metoda kulatého stolu je poměrně rozšířenou podobou skupinové diskuze, možná někdy trochu podceňovanou na úrovni elementárních pravidel (demokratický výběr účastníků, moderátor, zápis, závěrečné shrnutí výsledků apod.)
Export do PDFMetoda kulatého stolu slouží primárně k analýze názorového pole k danému problému, případně ke konzultaci a spolurozhodování o daném problému.
Kulatý stůl musí vést někdo s pokročilými dovednostmi řízené diskuze. V opačném případě může být potenciál znalostí účastníků znehodnocen.
10 - 20
2 -3 hodiny
Kulaté stoly pořádá pravidelně například společnost EDUin.
Kulatý stůl je možné používat jako samostatnou metodu nebo jako součást dlouhodobějšího procesu práce s veřejností (série kulatých stolů, další metody práce s veřejností).